Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Význam včel a jejich využití v apiterapii
Handlová, Kateřina ; Hanel, Lubomír (vedoucí práce) ; Říhová, Dagmar (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá významem včel a využíváním včelích produktů v apiterapii. V úvodu obecné části je představena včela medonosná (Apis mellifera), včetně její morfologie, biologie a nemocí. Zmíněna je i skladba včelstva a chovatelské pomůcky, které je zapotřebí k chovu včel využívat. Dále je vysvětlen pojem apiterapie, názory na její použití a způsoby její aplikace. Představeny jsou včelí produkty (med, mateří kašička, propolis, včelí vosk, včelí pyl a včelí jed). Diskutována jsou pozitiva a negativa apiterapie a zda lze považovat apiterapii za oficiální léčebnou metodu. V praktické části byl použit dotazník s cílem zjistit povědomí lidí o apiterapii, využívání apiterapeutických produktů a poté zjistit, jaké jsou rozdíly v odpovědích mezi respondenty žijícími ve městě a na vesnici. K hodnocení výsledků byla využita metoda kvantitativní analýzy. Při porovnávání odpovědí městských a vesnických respondentů byla zjištěna značná shoda a podobnost. KLÍČOVÁ SLOVA Včela medonosná (Apis mellifera), apiterapie, včelí produkty
Screening biologických aktivit vláknitých hub izolovaných z plástového pylu
TRMALOVÁ, Františka
Diplomová práce sleduje biologickou aktivitu mikroorganismů, které byli získány z plástového pylu včel. Pomocí molekulárně biologických metod, byly zjištěny dva druhy hub rodu Penicillium, a to konkrétně P. corylophilum a P. citrinum. Ani jeden neobsahoval bakteriocidní a fungicidní aktivitu.
Dynamika rozvoje včelstva ve Warré úlu
MADĚROVÁ, Eliška
Bakalářská práce se zabývá dynamikou rozvoje včelstva ve Warré úlu. Warré úl neboli lidový úl si dokáže každý doma vyrobit, je nenáročný na obsluhu a využívá se pro přirozený chov včel. Cílem této práce bylo porovnání konstrukčních, tepelných a vlhkostních vlivů, které by mohly ovlivnit rozvoj včelstva. Pokus byl prováděn od května do září s pravidelnou kontrolou dle klimatických možností. Byla určena plocha zavíčkovaného plodu, vajíček, larev a včel. Každý úl obsahoval jeden přístroj, který zaznamenával teplotu a vlhkost. Stanoviště pokusu bylo v Číhani v nadmořské výšce 593 m n. m. v okrese Klatovy. Výsledky měření byly velmi rozdílné. Neprokázaly, zda má konstrukce úlu vliv na rozvoj včelstva. Výsledky ukázaly, že vliv konstrukce úlu má vliv na vnitřní klima úlu.
Monitoring a regulace parazitického roztoče Varroa destructor v chovech včely medonosné (Apis mellifera
KLEČKOVÁ, Romana
Cílem diplomové práce bylo monitorovat parazitického roztoče Varroa destructor v závislosti na úlových mikroklimatických podmínkách u včely medonosné kraňské (Apis mellifera carnica). Ve třídenních intervalech byla posuzována míra napadení vybraných včelstev na různých stanovištích a současně bylo sledováno mikroklima v úlech. Monitoring probíhal od dubna do polovina října. Zároveň byl vyhodnocen vliv mikroklimatu na spad roztočů. V průběhu celého sledování byl zjištěn nejvyšší průměrný spad byl 2,08 roztoče za den u včelstev na stanovišti č. 1 a 2, naopak nižší 1,97 u stanoviště č. 3. Mezi stanovišti ovšem nebyl zjištěn statisticky průkazný rozdíl (P > 0,05). Porovnáním měsíců sledování bylo zjištěno, v září bylo dosaženo nejvyššího průměrného denního spadu (3,03 roztoče za den), naopak nejnižšího v dubnu (0,41) (P 0,001). Míry závislosti (hodnoceny korelační analýzou) mezi spadem a mikroklimatickými podmínkami v jednotlivých včelstvech byly odlišné. Nejsilnější korelační závislost mezi spadem a teplotou v úle (r = -0,45, P 0,05) byla zjištěna u včelstva na stanovišti 2. Nízký korelační koeficient byl zjištěn u včelstva na stanovišti 1 (r = -0,17, P 0,05). Naopak na stanovišti č. 3 byla korelační závislost mezi úlovou teplotou a denním spadem velmi nízká a neprůkazná (r = 0,003, P > 0,05). Ze všech získaných údajů bez rozlišení stanoviště a měsíce byla potvrzena průkazná (P 0,05) korelační závislost mezi spadem a úlovou teplotou (r = -0,14), ale neprůkazná korelace mezi relativní vzdušnou vlhkostí v úle a spadem (r = -0,02, P > 0,05). Zjištěné výsledky prokázaly, že míra závislosti mezi úlovým mikroklimatem a vývojem (resp. spadem) populace kleštíka včelího je odlišná pro každé včelstvo. Sledování spadu mrtvých samiček kleštíka včelího je vhodným doplňkem diagnostiky napadení včelstva. Statistická analýza pak potvrdila, že s klesající teplotou v létě a podletí dochází k nárůstu populace kleštíka ve včelstvu a je nutné provádět tlumící zásahy, hlavně s ohledem na vývoj dlouhodobé zimní generace včel.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.